V Jihomoravském kraji každý rok záchranná služba zasahuje u několika případů, kde již není možné dotyčného zachránit. Jen v roce 2010 vyjížděli záchranáři v kraji ke čtrnácti případům otrav tímto plynem a ošetřili devětadvacet osob. Záludné na celé situaci je zejména to, že dotyčný vůbec netuší, že mu právě jde o život.

Otrava oxidem uhelnatým je velice zákeřná proto, že jde o nedráždivý plyn bez zápachu, který vzniká nedokonalým spalováním za omezeného přístupu kyslíku.

Scénář je ve většině případů podobný: špatně větratelná koupelna, karma, koupel, únava a smrt. Příznaky nastupující otravy si dotyčný často neuvědomí, jsou pozvolné a nenápadné. Bolesti hlavy, únava, závrať, spavost, nevolnost. Když uvážíme, že si dotyčný jde lehnout po náročném dni pro relaxaci do vany, tak mu nastupující únava a nebo takové to „je mi nějak divně“ nepřijde neobvyklé, je přece unavený. Jenže v tomto stádiu již nastupují poruchy dýchání, ztráta vědomí, křeče a smrt. Po nějaké době začne někdo z rodiny pátrat, proč je v té vaně tak dlouho, a bohužel už často bývá pozdě.

Patofyziologicky jde o to, že oxid uhelnatý má až dvěstěkrát vyšší schopnost se vázat na krevní barvivo hemoglobin, které v normální situaci rozvádí po těle kyslík. Dochází tedy k tkáňovému dušení a záleží na tom, jak velké procento krevního barviva má v krevní oběhu na sobě místo kyslíku navázaný oxid uhelnatý (karboxyhemoglobin).

První pomoc je zásadní okamžitě dotyčného dostat ze zamořeného prostoru a sám se v něm zdržovat pouze po dobu nezbytně nutnou. Běžným scénářem přitom bývá, že někdo nalezne postiženého v bezvědomí v koupelně, netuší o co jedná a jde mu pomoci. Pomáhá mu ale v zamořeném prostoru, a proto začne mít za určitou dobu sám potíže.

Důležité tedy je okamžitě dotyčného vynést ven z prostoru a co nejefektivněji vyvětrat. A pak už volat tísňovou linku 155 a věnovat se péči o základní životní funkce postiženého.

Otrava oxidem uhelnatým nemusí vždy končit smrtí. Pokud se zasáhne včas, je léčitelná a dotyčný nemá žádné následky. Léčba je v podstatě jednoduchá, lékař záchranné služby musí na místě zajistit základní životní funkce, a to hlavně dýchání se stoprocentním přísunem kyslíku. Každý pacient je pak převezen na urgentní příjem, protože jde o závažný stav. Pokud je u něj naměřena významná hladina karboxyhemoglobinu v krvi, tak je transportován k léčbě do hyperbarické komory, která zajistí rychlejší uvolnění oxidu uhelnatého z krevního oběhu.
Zdroj: https://brnensky.denik.cz/serialy/otrava-plynem-20111112.html